Houslové kalafuny

Kalafuna vytvoří na žíních smyčce tření potřebné k rozeznění struny. Tvrdost a přilnavost se mění podle receptury i teploty, proto jedna kalafuna nemusí fungovat stejně v suché zimě a vlhkém létě. Pro housle se obvykle volí tvrdší typ než pro kontrabas; důležitější než barva je čistý záběr bez nadměrného prachu.

Tvrdší, nebo měkčí směs

Tvrdší kalafuna nanáší tenčí vrstvu a může vyhovovat teplému prostředí či jasné odezvě. Měkčí má větší přilnavost, ale při nadbytku zanáší struny a lak. Při citlivé pokožce sleduj složení a omez kontakt s prachem.

Nanášej méně, zato rovnoměrně

Nové žíně potřebují více počátečních tahů, běžně používaný smyčec pouze krátké doplnění. Pokud se při každém tahu tvoří oblak prachu, je kalafuny příliš mnoho. Kostku nebo kotouček drž za obal, aby mastnota z prstů nezalepila povrch.

Zbytky odstraň po každém hraní

Ze strun a povrchu houslí setři prach suchým měkkým hadříkem. Usazenou vrstvu na laku nedrhni domácím rozpouštědlem; obrať se na houslaře. Popraskanou kalafunu chraň pevným pouzdrem a nenechávej ji na slunci.

Vyber tvrdost podle nástroje a prostředí, nanášej ji úsporně a prach z laku setři hned po hře.